Dnešní úkol Prázdninové výzvy s
Florentýnou byl vtipný. Poslat někomu pohled z prázdnin. Vtipný hned několikanásobně. Jednak jsem se zamyslela, před kolika lety jsem něco takového udělala naposledy. Možná to bude pomalu dvojciferné číslo. Pobavil mě jeden z komentářů k úkolu - "celou akci poněkud kazí fakt, že člověk nejprve musí adresátovi poslat SMS a zeptat se ho na adresu". Manžel se pobavil, když vybíral na poště pohled - měli akorát jednoho koně a 3 druhy koček. Paní za přepážkou se pobavila ještě o něco víc. Asi vzpomínala, kdy naposledy něco takového prodala. Asi takový pocit, jako když si kupujete v Lidlu mlíko v sáčku a modrou Indulonu :)
Nostalgie, pohled s koněm :) Dostane ho babička (moje), té jsem posílala pohledy jako malá z každého tábora. Jen se trochu bojím, jestli se nelekne, co že se to děje...
Kdy jste naposledy posílali pohledy vy? A co takhle poslat někomu nějaký teď? Když jsou ty prázdniny :)
Já píšu Veronice docela často. Má radost, když od pošťačky cestou do školky dostane pohlednici. Stejně tak jí píše tchýně, když jsou někde v zahraničí. Sice nekdy jsou i doma dřív, ale Veronika má radost. Začala s tím moje babička, ta jí pravidelně psávala každý měsíc. A to se viděli každý týden.
OdpovědětVymazatMy píšeme pohled babičkám z každého výletu, je to zábava :) Alena
OdpovědětVymazatPohledy posíláme pravidelně z každé dovči :-) Udělají radost, stejně jako psané dopisy...
OdpovědětVymazatAhoj, Jitu. Tiež som sa zapojila do Florentýninej výzvy. Pohľadnice občas píšem, naposledy som poslala tri dni pred výzvou na všetky adresy, čo sa mi podarilo zohnať. Tak som sa musela trochu zamyslieť, ako to urobiť, aby si niekto nemyslel, že si ani nepamätám, že som mu už pohľadnicu poslala. ;-)
OdpovědětVymazat