První věc, kterou jsem potřebovala a chtěla ušít, byly obyčejné svrchňáčky pro Edíka. Bez zkracovacích patentků. Svrchňáčky standardně šiju s 5 řadami zkracovacích patentků. Díky tomu sedí opravdu všem velikostem, od novorozence po naducanou noční plínku na dvouleťákovi. Vyzkoušeno na všech třech dětech - jedny svrchňáky se dochovaly ještě po Vojtovi, který je měl až do odplenkování, Týnka od narození až do konce a Eda také už od narození. Jejich univerzálnost představuje ale zároveň i jejich nevýhodu. V době, kdy se miminko plazí, dochází v ohybu u patentků k nadměrné zátěži materiálu a PUL se odírá. Mně se v tom místě na všech svrchňácích udělala dírka. Pokud se plenka hlídá, svrchňáky neprotékají. Pokud ale zapomenete a plenka se hodně namočí, mohou tudy provlhnout.
Tak jsem ušila dvoje svrchňáky o fous kratší v sedu, aby byly tak akorát na nošení přes klasickou kalhotkovou plenku, které Eda nosí přes den. Problém je vyřešen a na noc, do kočárku nebo nosítka dávám dál klasické rostoucí. Mám radost :)
Jitu, jsou krásné, obojí! Máš můj obdiv, že se vracím k šití tak brzy (alespoň z mého pohledu brzy), mně se to trochu podařilo teprve téměř rok po příchodu Myšky. P.
OdpovědětVymazat