Polštářky do pokojíčku

Nedávno jsem šila několik polštářků na přání do dětského pokojíčku. Moje děti okamžitě pocítily nutkavou a neodbytnou potřebu taky nějaké mít. Jeden polštář na spaní je málo, nevejdou se na něj všichni plyšáci. To je jasné.

Vytáhla jsem ze syslírny látky z dávné kolekce Deep, deep sea od Studio E, kterou jsem kupovala do budoucího pokojíčku, než se Vojta narodil. Byly to první látky, které jsem si koupila v množství větším než minimální a za cenu vyšší než směšnou. Postupně jsem z ní ušila spoustu věcí do pokojíčku (závěsy, hrací deku, válecí pytel, kapsář na postýlku, pár hraček, stan a praporky...), dost z nich má dnes celkem jiné využití než na začátku (z hrací deky je přehoz na postel, praporky visí na lustru a stan čeká na Edu ve sklepě). Podle hlavních odstínů na látkách jsme si nechávali kdysi namíchat modrou a limetkovou barvu na stěny. Malíř se tehdy tvářil všelijak, ale my ty barvy milujeme. Doplněné o neutrální nábytek v bílé a bříze mi to přijde dostatečně dětské a zároveň dostatečně nadčasové.

Každé dítko dostalo dva oboustranné obdélníkové polštářky, z jedné strany vzorované, z druhé strany s aplikací. Aplikace jsem vystřihovala z panelu, který mi zbyl ze šití závěsů. Prostřihy jsem zužitkovala na další dva menší čtvercové polštářky. Děti teď používají polštářky krom spaní a polštářových bitev i jako maňásky a hrají mi s nimi podmořské divadlo :)

S aplikacemi jsem se vyblbla. Postup jsem zvolila úplně klasický - podžehlit vliesofixem, nažehlit a obšít entlem. Polštářky jsou vyplněné polyesterovými kuličkami (duté vlákno ve formě pidi klubíček - výhodou je, že se neslehává a necuckovatí ani při častějším praní). Nedošlo mi ale, že po praní bude látka zmačkaná a nepůjde vyžehlit. Ups. Budu tedy muset prát bez ždímání :D Nebo je nějak velmi lehce přežehlit a doufat, že to neponičí výplň. Takže do budoucna - nebuďte líní a šijte polštářky jako obaly.

Pokud dumáte nad tím, co je za látku za základní tyrkysová, tak to je tak, když v obchodě hlídáte dítě vyskakující po hlavě z košíku a nedáváte pozor, co kupujete. Už dávno jsme koupili Vojtovi v Ikea kostkované zeleno modré povlečení Brunkrissla. Když jsme pak po čase kupovali stejné pro Týnu, omylem jsem sáhla vedle a koupila set na manželskou postel. Všimla jsem si toho až po vyprání. Povlak na peřinu jsem zúžila na potřebný rozměr  zbytek látky schovala, žena něj jednu dojde. A došlo teď. Ještě mi kus zbyl, takže vyjde třeba na další kapsář, pytel na hračky... To se uvidí.

Tady jsou Týnčiny polštářky na její zelené straně pokoje.

A tady je Vojtova modrá strana s výstavkou. V poslední době jednoznačně vede Lego :)