Bezinkový sirup, med a marmeláda

Vrcholí bezinková sezóna. Tady v Praze už je téměř po ní. Já jsem si ji letos vychutnala opravdu plnými doušky. S dětmi jsme byli dvakrát sbírat květy a já jsem zavařovala a zavařovala. Mám to ráda. A hlavně pak ráda otevírám skleničky a připomínám si léto.

Bezinkový sirup

Dělám vařený. Dá se dělat i nevařený, který má ale kratší trvanlivost a je lepší ho mrazit nebo uchovávat v ledničce. To u nás nejde, nevejde se. Takže zavařuju. Letos jsem vařila podle předpisu na 40 velkých květů přidat 3 bio-citrony i s kůrou, 1,5 - 2 kg cukru (dala jsem půl na půl bílý a třtinový) a podle chuti kyselinu citronovou (dala jsem asi 1,5 lžíce). Květy sbírám druhý den po dešti, abych je nemusela omývat a nepřipravila se tak o pyl, který dělá chuť a vůni. Květy a nakrájené citrony ve vysokém hrnci zaliju vodou (vyšlo to na necelé 3 l), květy smáčknu, aby byly všechny ponořené a nechám aspoň 24 hodin macerovat. Nechávala jsem 48 hodin. Venku bylo chladno, tak to šlo. Po té šťávu přecedím přes utěrku, vymačkám, nasypu cukr, přivedu k varu a vařím asi 5 minut. Slévám do zavařovaček. Hezčí by bylo lít sirup do lahví, ale těch máme vždycky nedostatek a zavařovačky se líp vymývají. Svařený sirup nám bez problémů vydržel celou zimu a poslední zásoby spotřebováváme právě teď. Nezkvasila ani jediná.
Před spotřebou sirup přelévám do lahve od kupovaného sirupu. Dávkuje se líp a nezabírá tolik místa v ledničce, kde až do vypotřebování zůstává uložený.

Bezinkový med

Není samozřejmě med, ale hustý sirup. Včelaři tyhle náhražky neuznávají, já ho ale ráda. Krásně ovoní čaj a je to změna oproti běžnému medu.
Vařím ho podle předpisu na 30 velkých květů 2 bio-citrony i s kůrou, 1 l vody a 1 kg cukru. Pokud je třeba vody víc, pak zachovávám poměr na litr vody kilo cukru. Dávala jsem bílý, ale lze samozřejmě použít i třtinový. Květy a citrony jsem zalila vodou, přivedla k varu, nechala vychladnout a macerovat dva dny. Je třeba alespoň 24 hodin ale v chladu je možné prodloužit macerování až na 5 dní. Obecně čím déle, tím víc chuti. Po té šťávu přecedím přes utěrku, květy a citrony vymačkám, nasypu cukr a přivedu k varu. Med nechávám vařit poměrně dlouho, i několik hodin (letos asi 4). Postupně zhoustne a ztmavne. Čím déle se vaří, tím hustší med bude. Je třeba var hlídat, hlavně ze začátku. Med rád vzkypí a zalepí všechno, kam se dostane.
Med slévám do malých skleniček, ráda mám ty od jogurtu a majonézy. Po otevření je třeba uchovávat v ledničce a během několika týdnů spotřebovat. Z toho důvodu jsou menší zavařovačky praktičtější. Na rozdíl od marmelád se totiž spotřebovává po lžičkách a nejde to tak rychle.

Ve velkých zavařovačkách je sirup, med je v malých

Moje byJitu razítko opět v akci :) Tentokrát jsem se s etiketami a razítky opravdu vyblbla :)

Marmeláda z květů černého bezu

Moje letošní novinka. Narazila jsem na ni někde při potulování po internetu, když jsem přemýšlela, co bych ještě mohla z bezinek uvařit. Bude skvělá na palačinky a hlavně na nedělní vyskakovací toustíky s máslem. Jedna z mých nejoblíbenějších víkendových snídaní :)
Vařila jsem velmi od oka. Na 30 velkých květů bezu jsem použila 2 bio-citrony i s kůrou, asi půl lžíce kyseliny citronové, 2 l vody a 2 želírovací cukry 3 : 1. Začátek je stejný - květy a nakrájené citrony zalít vodou a nechat macerovat alespoň 24 hodin. Šťávu přecedím přes utěrku, květy vymačkám, přidám cukr a vařím jako každou jinou marmeládu. Slívám do menších zavařovaček. Můžete postupovat, jak jste u marmelád zvyklí. Já jsem klasický rosol ještě nikdy nevařila, tak jsem postupovala stejně jako u marmelády z ovoce, ale zjistila jsem, že je potřeba přidat mnohem víc želírovacího cukru, protože v květech nemá co přirozeně želírovat. Obávám se, že bez želírovacích přípravků se v tomto případě neobejdete :-(
Potěšilo mě, že to opravdu jde a že marmeláda je moc dobrá. Vyzkoušeli jsme ji právě na toustíky a byla jsem nadšená. Léto na toustu :)

 

A tady moje kompletní letošní bezinkové vaření. Jistě by bylo stylovější fotit někde venku a v krásné dřevěné bedýnce. Ale to by tu ten článek byl nejdřív na podzim, jak se znám :D

Na převázání sklenic se mi zatím nejvíc osvědčil obyčejný střihový papír. Je tak akorát jemný, jde na něj psát i razítkovat a drží na něm samolepky. Samolepky měly být kulaté. Než jsem ale přišla na to, jak se domluvit s plotrem, aby dělal to, co chci (a chyba byla jako obvykle někde na cestě mezi plotrem podlahou), dokonale jsem se vyvztekala. Takže nakonec posle hesla "radši menší efekt, nežli větší efekt" jsem je jednoduše rozstříhala na čtverečky. A dopadlo to taky dobře. Kulaté budou příští rok, ale to už s mými vlastními etiketami. Tyhle jsou stažené z www.worldlabel.com.

Už  se moc těším, až jednou budou nazdobené zavařovačky pěkně vyskládané v mojí nové spíži. Ale obávám se, že příští zavařovací sezon to ještě nebude... 

A co vy a bezinky? Jaké jsou vaše vyzkoušené a osvědčené recepty? A znáte kosmatice? Moje vzpomínka na dětství... :)