Cukrovíčko

V prosinci se tady na blogu toho moc nedělo. Byla jsem totálně pohlcená cukrovím a na šití nebyl vůbec čas. A takhle to dopadlo :)

Šťastné a veselé po Vánocích :)

Není to úplně běžné, přát veselé Vánoce, když už je po nich. Ale letošní předvánoční dny byly tak neplánovaně hektické, že jsem na blog neměla ani pomyšlení. Takže podle hesla "lepší pozdě, než později" vám všem přeju krásné a požehnané po Vánocích :)

Ufoni podruhé

Ufoní aplikace, které jsem vyráběla na recy mikinu a čepici, mě nadchly do té míry, že jsem neodolala pustila se honem do dalších. Zelená čepice se totiž nehodí zdaleka ke všemu a ačkoli synkovi je to jedno, já se s tím nějak nemůžu vyrovnat.

Vznikla tedy druhá, ještě o něco teplejší čepka, tentokrát v černo-modré kombinaci, a k ní do sady nákrčník, teplé zavazovací ponožky do manduky a rukavičky.

Vař, uklízej, vychovávej a miluj. Největší z toho je ale láska

Tahle myšlenka není ani zdaleka moje.

Na jednom z blogů, kam chodím nakukovat - cingrlata.blogspot.cz, jsem narazila na překrásný příspěvek, který dokonale vystihuje moji představu správného rodičovství. Aby taky ne, když si za základ vzal příklad rodiče ze všech nejlepšího - našeho nebeského Tatínka. A protože moudré věci by se měly šířit, tak s dovolením přebírám.

Ať vám v předvánočním shonu připomene, na čem opravdu záleží :)

• Budu-li dům udržovat bez poskvrny a bez smítka prachu, budou-li všechny košile naškrobené a všechny ponožky zářivě bílé, ale nebudu své rodině dávat lásku, budu pouhou ženou v domácnosti.

•  Budu-li vařit zdravá jídla, připravovat chutné svačiny a chystat lahůdkové večeře na nádherně prostřených stolech, ale nebudu své rodině dávat lásku, budu jen kuchařkou.

•  Ušiji-li nádherné záclony, bude-li naše povlečení ladit s tapetami,ale nebudu-li dávat lásku lidem, kteří v takovém domě bydlí, budu jen návrhářkou interiérů.

•  Láska odkládá prachovku, aby objala dítě.

•  Láska poplácává po zádech, políbí poškrábané kolínko, zaváže poraněný loket.

•  Láska vybarvuje omalovánky, čte pohádky, hraje na kovboje a Indiány, naslouchá nekonečným příběhům.

•  Láska je trpělivá a laskavá, přestože je unavená.

•  Láska nezávidí sousedům dítě, které nikdy nezlobí, a nepyšní se, pokud zrovna nezlobí naše dítě.

•  Láska na děti nekřičí a netluče je, ale kázní s rozvahou.

     Vař, uklízej a miluj.  Největší z toho je ale láska.
 

(Parafráze na "1. Korintským 13"  pro aktivní matky)

 Článek původně vyšel na http://www.vira.cz

Hacka - detaily a postup šití

Vojtík byl velmi obtížně spící miminko. První měsíce spal přes den téměř jen v náruči. Zároveň to bylo ale hodně velké a těžké miminko. Kombinace jeho velké potřeby spánku a mé únavy z věčného nošení a houpání mě vedla k hledání stále dalších způsobů, jak to udělat, aby spal aspoň chvíli mimo moji náruč a já si mohla aspoň trošku odpočinout. Jedním z nápadů byla i hacka. Vyčetla jsem, že miminka hacku milují, cítí se v ní v bezpečí a její pohupování je uklidňuje a uspává. tedy ideální řešení pro nás. Cena je ale celkem vysoká. Takže jsem se pustila do průzkumu, koupila vše potřebné, vymyslela střih a hacku ušila. Bohužel naše miminko hacku nemilovalo. Evidentně ten princip pohupování a uspávání nepochopilo. Nebo prostě nikde není tak dobře jako u maminky :) Takže hacka čeká v krabici na druhátko.

Softshellová kombinéza

Konečně je tady – můj první počin ze softshellu. Několik metrů tohohle úžasného materiálu jsem si koupila už na jaře, ale dlouho jsem se odhodlávala do něj střihnout. Není to materiál za pár korun, střihy a postupy jsou složitější ... V plánu byla bunda pro Jakuba a nosící bunda pro mě, ale nakonec dostal přednost náš Vojtíček. Nutně potřebuje kombinézu, ve které by mohl lézt ve sněhu. Ale hlavně šití pro něho se nebojím – když se mi to tak úplně nevyvede, nebude mi za to nadávat :D A navíc zvolený střih je velmi snadný.

Kombinézu jsem došila už někdy před čtrnácti dny. Vymyslela jsem si na ni reflexní nažehlovačky ve tvaru sněhových vloček, aby se hezky hodily k vyšívané lemovací gumičce, kterou jsem lemovala zip a kapucu. Vločky ale v době, kdy jsem reflexky kupovala, neměli a pokus o vystřižení vloček ručně nedopadl tak úplně podle mojí představy. Další dva týdny mi trvalo shánění ozdobné raznice, pomocí které bych vyrobila profi obrázky. Nakonec se nabídla jedna dobrá duše z šicí diskuse a vločky mi vyrobila. A hned tři různé velikosti a tvary. Výsledek předčil moje očekávání a z kombinézky jsem nadšená :)

Nosící vsadka do bundy

Další vychytávka na nošení, do které jsem se pustila, je nosící vsadka do bundy a mikiny. Nemám zatím nosící bundu (a s mým tempem šití ještě dlouho mít nebudu), ale nějak zateplit sebe i Vojtíka je v tomhle počasí nutnost. Loni jsem to nějak zvládla s Jakubovou mikinou, ale představa, že budu další zimu za hastroše, mě nijak neláká...

Nosící vsadka je snadná záležitost. Je na ni třeba obdélník teplé látky (já jsem zvolila 2 vrstvy fleecu), něco přes metr kulaté gumičky, 2 brzdičky, 4 průchodky a zip kompatibilní se zipem v mikině nebo bundě. Pokud kompatibilní zip nemáte, můžete všít druhý zip zevnitř zipu vší bundy a druhý stejný po stranách vsadky.

Vytuněný nákrčník

Před pár lety jsem si v Tchibu koupila fleecový nákrčník s tím, že tak praktickou a užitečnou věc nutně potřebuju. Měla jsem ho na sobě jen párkrát. Raději nosím šály. Teď na podzim jsem ho znovu vytáhla z krabice, protože šála není úplně ideální doplněk při nošení dítěte v nosítku nebo šátku. Při nošení Vojtíka se oblékám celkem na lehko,  ale potřebuju mít zateplený krk a dekolt. Nicméně tchibácký nákrčník dekolt nekryje ani v nejmenším. Tak jsem se pokusila o menší tuning. A povedlo se :) Nákrčník teď krásně kryje dekolt i šíji. Paráda :)

Myšlenka dne :D

(není ale moje, našla jsem ji na http://www.alidamakes.com)

Přiletěli ufoni

Hrozně ráda šiju recy věci. Moc se mi líbí ten koncept – z něčeho, co už neslouží, vznikne něco nového a třeba i lepšího. Takhle mi tu už dlouho ležela jedna zelená mikina. Dostala jsem ji, tuším, v šesté třídě. Vždycky mi byla veliká, ale v té době to bylo děsně módní :) A nebo mi ji mamka koupila s tím, že do ní časem dorostu... Nosila jsem ji do školy, pak už jen na ven, v posledních letech ji manžel tahal na tábory. Ale na materiálu se to skoro neprojevilo. Je to taková zvláštní chlupatina, něco jako fleece se smyčkovým povrchem. Už dlouho z ní plánuju pro Vojtíka mikinku. Materiálu je dost :)

A tohle nakonec vzniklo:

 

Kalhoty kostkáče

Kačka si u mě objednala dvoje stejné hrací kalhoty pro své dva synky. Látky  si vybrala sama v Dačicích v Prioru, na mně bylo jen ušití. Chtěla úplně obyčejné kostkáče se zdvojenými koleny a zadkem a jednoduchou kapsou na kapesník. Střih jsem si udělala od ruky podle kalhot, které klukům sedí. Kalhoty jsou z kostkovaného kanafasu a obyč hnědé bavlny, takže jsou hezky pevné a odolné. Měly by bez problémů zvládnout veškeré klučičí aktivity.  Pro jistotu jsem ale všechny švy ještě jednou prošila zvenku a šev v rozkroku zpevnila dvojitým prošitím.

Z mého archivu - klučičí kalhoty

Mám zrovna rozešité kalhoty na lítačku pro své synovce. Než ale budou hotové, podělím se s vámi ještě o několikero kalhot, které jsem klukům šila na jaře k narozeninám. Zadání bylo – pěkné, originální a bytelné kalhoty, které přežijí školku nebo pískoviště, ale nebudou pro ostudu. Vrhla jsem se do toho s vervou sobě vlastní a začala přemýšlet. Moje původní idea byla ušít klasické kostkáče z kanafasu. Žádný příhodný jsem ale nesehnala, tak jsem nakonec u Mráze vybrala jednobarevné a strakaté obyč bavlny a ušila gatě z nich.

Můj článek o látkovkách na www.zivakultura.cz

Můj článeček o látkových plenkách Jak se ze mě stala "látkařka" si vypůjčila moje kamarádka na svůj web o speciálním systému stravování GAPS www.zivakultura.cz - tady :). Moc mě to potěšilo.

Určitě na web mrkněte, najdete tam nejen informace o dietě GAPS, ale i zajímavé a inspirativní recepty, které potěší každého, kdo to myslí vážně se zdravým a poctivým vařením bez zbytečných chemických přísad a složek zatěžujících náš organismus.

Z mého archivu - hračky pro miminko

I další „poklady“ z mého šicího archivu jsou hračky. Byly to jedny z prvních věcí, do kterých jsem se vloni na podzim pustila, když jsem začínala se šitím. Měla jsem ideu, že moje dítě nebude mít kočárek plný kýčovitých nesmyslů, ale nějakých pěkných (a hlavně pratelných) hraček. Ušila jsem tedy několik různě chrastících, cinkacích a šustících hraček a k nim spirálu, aby bylo možné zavěsit je na držadlo od autosedačky a podobně. Jako základní barvu jsem zvolila tmavší žlutou, protože vnitřek našeho kočárku je žluto-oranžový, tak aby to hezky ladilo.

Z mého archivu - muchláčci

V poslední době mám nějakou šicí krizi. Nemůžu se k ničemu pořádnému dokopat. Leží mi tu rozpracované věci, do kterých se mi nechce, které ale musím dokončit, protože jsem to slíbila... Než budu mít něco nového k vyfocení, podělím se s vámi alespoň o pár fotek ze svého archivu šicích výtvorů.

Když by Vojtík ještě malinký, ušila jsem mu mazlíka – muchláčka do postýlky. Vymýšlením jsem strávila spoustu času, druhá spousta času padla na vymyšlení hlavičky. Šila jsem z bambusového aksamitu, který jsem si nakoupila na plínky, a z obyčejných blavln ze zbytků od Mráze. Bambusový aksamit je úžasně ňuchací. Bavlny jsem použila na další šité hračky, takže to k sobě v postýlce hezky ladí :) 

Domácí přesnídávka bez cukru

Dostala jsem od švagrové jablka ze zahrady. Spoustu jablek. Tak jsem se pustila do přesnídávek pro Vojtíka. Hrozně ráda zavařuju. Nemám s tím zatím moc zkušeností, ale tu činnost prostě miluju. Vzhledem k mojí profesi (jsem učitelka) nemám moc často příležitost pokochat se výsledky svého snažení. Když se ale večer po celodenním zavařování totálně utahaná a ublemcaná koukám na seřazené skleničky, jsem se sebou vždycky hrozně spokojená. Loni jsem zavařovala meruňkovou a meruňkovo-limetkovou marmeládu. Letos jsem dělala jahodovou, mátový sirup s limetkami a bezinkový med. Myslela jsem, že pro letošek je konec. Ale nebyl a takhle to dopadlo :)

Adélka se vdává

Moje kamarádka Adélka se zítra vdává. Veškerá výzdoba a dekorace se ponesou na přání nevěsty v podzimním, trochu možná „dožínkovém“ duchu. S dalšími kamarádkami jsme dostaly za úkol připravit výzdobu sálu na after party. Pustila jsem se tedy do výroby podzimně laděných kytic z twist artu. Strávila jsem nad tím tři dny a i teď, když už je hotovo, se pořád nemůžu rozhodnout, jestli se mi to líbí nebo ne. Nejsem totiž zrovna fanda rustikálních dekorací... Ale asi jo, v zásadě jsem spokojená :) Tak snad se nevěstě budou líbit a prosvětlí pošmourný podzimní den.

Proužkovaný setík

Miluju „prdeláčky“ – střih na batolecí kalhoty s kontrastní vsadkou na zadečku. Jsou šmrncovní, veselé, pohodlné a krásně sedí přes látkové plínky. Myslím, že jich Vojta ještě dlouho nebude mít dostatek :)

Při šití poslední várky plínek mi zbyla spousta poměrně velkých prostřihů proužkovaného úpletu, který se mi hrozně líbí. A že jsem osoba spořivá, bylo mi líto jen tak ho vyhodit. Jeden z prostřihů jsem tedy využila na nejnovější prdeláčky.

Kraťasy na doma pro mého nejdražšího

Konečně jsem se dostala k ušití zakázky pro mého manžela ze všech nejlepšího. Už před několika měsíci si objednal nové domácí kraťasy. Prý když se mi nelíbí ty, co nosí, tak ať mu ušiju nové :) Vbral si na ně tenoučký a úžasně měkký bambusový výplněk, který jsem koupila na tepláčky a mikinky v rámci hromadné objednávky z Moraviatexu.

Ochladilo se...

Ze dne na den se ochladilo a podzim nás zastihl naprosto nepřipravené. Nemám pro Vojtu ani jedinou čepici. Než jsme odpoledne vyrazili ven, spíchla jsem jednu bleskovou čepičku.

Zářijové plínky

Konečně jsem překonala lenost a vrhla se do dalších plínek. Tentokrát jsem vyzkoušela variantu bez volánků kolem nožiček, tak jsem zvědavá, jak se osvědčí. Po prvním testování se mi líbí :)

Svrchňáčky DIY

Po kalhotkových plínkách a kapsovkách jsem se pustila i do svrchňáčků. Koupené jsem měla troje PULky a jedny vlňáčky Disana. Byly skvělé, používala jsem je hlavně na noc, ale Vojtík z nich brzy vyrostl. První DIY svrchňáčky byly tedy náhradou za ně. A tak vznikly supersnadné natahovací flísáčky podle tohohle střihu a návodu. A takhle dopadly:

První kapsovky DIY

Když jsem si pořizovala svoji plenkovou výbavu, zcela jsem vynechala plínky AIO. Poměr cena/ výkon mi nepřišel nijak oslnivý. Přišlo mi, že většina AIO málo nasaje, špatně schne a brzy se zničí a navíc jsou ukrutně drahé. Pak jsem ale narazila na kapsové AIO a tenhle koncept se mi zalíbil. Našla jsem několik různých návodů na šití kapsovek, různě jsem si je seskládala a přizpůsobila a směle jsem se do nich pustila. A takhle dopadly :)

První plínky DIY

V různých diskusích o látkových plínkách často narazíte na nadšený (a někdy i trochu zoufalý) výkřik „látkování  je závislost“. Je to fakt. Neustále přibývají nějaké nové vzory, barvy, značky a typy, různé vychytávky a spousta dalších nezbytností, které nutně musíte mít... Snadno se stane, že ačkoli jste chtěli původně používat látkové plínky z důvodu finanční úspory, pomalu přestáváte počítat peníze, které jste v tom už utopili. Ještě že spousta manželů a partnerů až tak moc nekontroluje, za co a kolik utrácíme :)

Já jsem se rychle do látkovek zamilovala. Brzo jsem ale zjistila, že je ještě vyšší level látkové závislosti – šití látkovek DIY. Moje koupená plenková výbava sestávala vesměs z kalhotkových plínek ve velikosti cca 4 – 9 kg. Naivně jsem si myslela, že synkovi vydrží tak do roka, takže na další investici bude dost času. Když se ale ve 4 měsících jeho váha přiblížila 8 kilům, lehce jsem se zhrozila. Už jsem měla celkem dobrou představu o tom, jaké plínky by se mi líbily, ale bohužel taky o tom, kolik stojí opravdová kvalita. Při brouzdání po netu jsem narazila na několik blogů o šití látkových plínek, tak bylo jasno. Další plínky už nebudu kupovat, ale ušiju si svoje vlastní, přesně podle svých představ a naprosto originální.

Moje první sukně

Začátkem léta jsem konečně posbírala odvahu a poprvé v životě jsem si zkusila ušít i něco pro sebe. Zatím jsem totiž šila jen hračky a výbavu do postýlky, plínky a jednoduché oblečky pro Vojtíka. Pustila jsem se tedy do sukní.

Prdeláčky

Než se náš synek narodil, dostala jsem po synovcích obrovské množství oblečků. Bylo to super, nemusela jsem skoro nic nakupovat. Jak ale roste, čím dál víc se projevuje, že dědí po 3 bratrancích. Tepláčky a kaťata se vesměs nedochovaly. Rozhodla jsem se tedy zrecyklovat nějaké starší oblečení a ušít mu něco na sebe. Vždycky si říkám, že šití pro malé dítě je pro začátečníka, jako jsem já, ideální. Nevadí, když to nesedí perfektně, a když to vyjde šišaté, dítěti to bude celkem jedno :)

Hledala jsem nějaký jednoduchý střih, který bych zvládla i já, a který by byl pohodlný i přes látkovou plínku. nadchly mě Buggy pants na Fleru a Big Butt Baby Pants z Made by Rae. Zkusila jsem tedy něco podobného ušít po svém. Vznikly dvoje kalhoty ze dvou starých košil (manžel je sice málem oplakal, ale už to Vojtovi odpustil :) . Vojtík je nosil celé léto a pořád mu ještě jsou. Košilovina se osvědčila. Nebylo v nich horko, nikde neškrtí. A ten kontrastní zadeček prostě miluju. Už nosím v hlavě další barevnou kombinaci. Padnou na ni manželovy kalhoty na doma a další košile :D

Mýdlový sliz

Mýdlový sliz je jeden z nejgeniálnějších nápadů, se kterými jsem se v poslední době setkala. Je stoprocentně biodegradabilní, nevyvolává alergie, dobře pere, nemá agresivní chemickou vůni a stojí pár korun :) Jedinou nevýhodou je, že si ho musíte vyrobit sami. Ale příprava je blesková, nevyžaduje žádné spaciální suroviny ani nástroje a zvládne ji při troše snahy i průměrně zdatná cvičená zebra ;) Takže směle do toho, půl je hotovo :)

Péče o vlňáčky

Vlňáčky jsou často považovány za „vyšší dívčí“, protože péče o ně není tak úplně triviální. Tedy, není to nic extra složitého, zvládl by to i průměrně zdatný cvičený šimpanz ;) Nicméně chce to přeci jen o něco víc práce než jen hodit je do pračky s plenkami, jako to můžete udělat s PULkami nebo flísáčky. Jak na to, abyste si svoje vlňáčky nezničili?

Moje ideální plenková výbava

Když jsem před dvěma roky touhle dobou vymýšlela, co všechno si pro své prťátko pořídit, měla jsem informací mnohem míň než dneska. Na netu toho bylo dost, ale informace byly většinou hodně neutříděné. Za tu dobu toho hodně přibylo. Co mi chybělo asi nejvíc, byl nějaký přehled „ideální plenkové výbavy“, kterého bych se mohla chytnout. Tenhle článek je takovým pokusem. jak by tedy vypadala moje ideální plenková výbava v různém věku dítěte?

Poslední aktualizace 8.10.2013

Péče o plínky

Jak správně o plínky pečovat, aby vám vydržely co nejdéle? Jak plenky skladovat, aby byly co nejméně na obtíž? Na kolik a v čem prát, jak sušit a je nutné žehlit?
Nemám patent na rozum a každá látkařka má svoje zaručené a osvědčené postupy. Tady je pár tipů, co se osvědčilo mně.

Jak nakupovat plínky

Jestli uvažujete o nákupu látkových plínek, bude se vám hodit několik informací a rad, abyste věděli, odkud začít. Snad vám tenhle článek bude trochu nápomocný :)

Jak začít s látkováním V.

Svrchní kalhotky

Přes všechny typy látkovek kromě AIO potřebujete nepropustné svrchní kalhotky, které krom základní funkce, tedy nepropustnosti pro vlhkost, také pomáhají fixovat plínku na správném místě. Jsou naprosto nezbytnou součástí plenkové výbavy, ale i tady máte několik možností materiálu a střihů na výběr.

Jak začít s látkováním IV.

Kalhotkové plínky a AIO

V první části přehledu různých plenkových systémů jsem psala o čtvercovkách, vícevrstvých a tvarovaných plínkách. Hodně látkařek jim ale neholduje a dávají přednost sofistikovanějším systémům. Pravé moderní látkové plínky mají podobný tvar jako jednorázovky, jsou vyrobené z nejrůznějších přírodních i syntetických materiálů, snadno se s nimi manipuluje a rozhodně se nemusí (obvykle ani nesmí) žehlit. A právě o různých kalhotkových plínkách je tenhle článek.

Jak začít s látkováním III.

Čtvercové, vícevrstvé a tvarované plenky

Na trhu je v současnosti neskutečné množství druhů a značek plínek a je skoro nad lidské možnosti se v nich zorientovat. Můžete si vybrat jeden systém a z něj sestavit celou svoji výbavu. Nebo můžete kombinovat systémů několik a rozhodovat se vždycky podle aktuální situace, která plínka se vám zrovna nejlíp hodí. Touhle cestou jsem se vydala já a rozhodně to můžu doporučit.

Na netu můžete najít nejrůznější více či méně podrobné a systematické články o typech a druzích plenek. Já si nekladu za cíl pojmout všechno, protože zdaleka se vším nemám zkušenosti. Pokusím se ale nastínit možnosti, které máte, a přidám k nim své postřehy, co jsem zatím vysledovala.

Jak začít s látkováním II.

Co všechno je třeba promyslet, než zvolíte plenkovací systém?

Abyste se mohli správně rozhodnout, který z plenkových systémů zvolit, je třeba nejprve promyslet svoje možnosti a preference. Je pro vás podstatné pohodlí, cena nebo třeba vzhled? Jaké možnosti praní a sušení máte? Právě s touhle počáteční rozvahou vým snad pomůže tenhle článek

Jak začít s látkováním I.

Co všechno budete potřebovat k látkování?

Pokud  chcete začít s látkovým plínkami, je třeba si nejprve ujasnit, co všechno vlastně budete potřebovat. V tomhle článku najdete základní přehled všech zbytností a nezbytností. 

Jak se ze mě stala "látkařka"

Nemám ráda věci na jedno použití. Hrozně se mi příčí koncept koupit – použít – zahodit. Nerada po sobě nechávám bordel. Snažím se tedy hledat ve všech oblastech života řešení, které by tenhle zajetý systém trochu omezilo. Je mi jasné, že člověk sám o sobě nic moc změnit nemůže, ale někde se začít musí. Celkem rychle bylo tedy jasné, že až se narodí synek, budeme používat látkové plínky.

Mých 101 úkolů za 1001 dní

   Pustila jsem se do psaní seznamu svých 101 úkolů a cílů na příštích 1001 dní. A hned na začátku se projevil dopad všech těch přednášek z pedagogiky, které jsem kdy absolvovala. Cíle by měly být konkrétní, měřitelné, dosažitelné, realistické a časově ohraničené. Jenže to se snadno řekne, v životě to takhle často nefunguje… Velká část mých úkolů jsou tedy spíš průběžné věci, o které se snažím už teď, ale chybí mi vytrvalost. U některých jsem pro lepší kontrolu nahodila jen tak od oka nějaké číslo. Ani jsem nečekala, že to plánování bude tak šložité...
Tady najdete pár vět o tom, co mě vlastně k vytvoření mého seznamu vedlo.

Začínám dnes, tedy 22.8.2012. Konec bude 19. května 2015. Vojtovi bude 3 a půl roku, mně 31.

Začátek

Jsem "nakopávač". Mám tisíce nápadů, co bych mohla udělat a do čeho se pustit, ale málo co z toho uvedu do praxe. Strašně snadno se nadchnu pro novou věc, ale když dojde na realizaci, můj elán mě jaksi opustí a já se zas nadchnu pro něco nového.

Jsem teoretik. Každý týden mám nový nápad, co udělám se svým životem. Teoreticky bych jich potřebovala asi tak padesát, ale v praxi mám někdy problém naplnit i ten jeden, co mám...

Už nějakou dobu nosím v hlavě myšlenku na psaní blogu, ale pořád jsem se nemohla dokopat k tomu, abych aspoň nějak začala. Až jsem při brouzdání po internetu narazila na projekt "101 za 1001" a bylo mi hned jasné, že to je to, co potřebuju. Nějaký plán, podle kterého bych mohla postupovat. A hned mi taky bylo jasné, co by byl můj úkol  #1 - Začít psát blog.

Takže tady je. Bude o mně a o tom, co mě baví. O šití pro malého chlapečka, o látkových plínkách, o mých pokusech žít tak, aby to bylo o něco přátelštější k naší Zemi a kdo ví, kam se to časem vyvine :)