Máme tu únor, nejlepší čas dát na blog poslední z šitých vánočních dárků :) Týnka je už od léta v zajetí miminek, k narozeninám jsem pro ni
renovovala kočárek, nosítko byla další nutnost. Měla z něj upřímnou a nelíčenou radost a nosítko je poměrně často v permanenci i teď. A z toho mám zase radost já. Že jsem se trefila, že jsem se s ním nedělala zbytečně.
Nějakou dobu jsem váhala, jestli nosítko nebo šátek, a pokud nosítko, tak jaký typ udělat. Nejčastěji vídám nosítka na přezky, podobná manduce. Nakonec jsem vybrala vázací ve stylu mei tai. Je to jednodušší na šití, přezky nikde netlačí a časem si to dítko zvládne nasadit samo :)
Šití to bylo jednoduché, v podstatě začátečnické. Několik různých návodů se dá najít po internetu. Já jsem vymýšlela a ladila tak nějak za pochodu.
Původně jsem chtěla článek dát na blog, až dodělám k nosítku taky transportní pytlíček (ty dlouhé popruhy se pořád někde motají, tak ať se dá nějak uklízet). Ale to by taky mohlo být až na jaře... Nicméně příští víkend má Týnka svátek, tak se snad pochlapím a stihnu to. Potřebovala by toho tolik dalšího - fusak pro miminko do kočárku, košík na podvozek, tašku na madlo... O oblečení raději nemluvím. Oba mi rostou jako z vody.
To je krásné! Jako opravdová maminka ;)
OdpovědětVymazat