Kam s dětmi - Národní zemědělské muzeum

Pořád hledám inspiraci, kam s malými dětmi - v Praze a okolí, ale i na různých místech po republice. Inspirace není nikdy dost. Moc nás neberou různá dětská hrací centra (tedy, abych byla zcela upřímná, děti by to tam bralo, ale pro mě je úroveň přelidnění a hluku vysoce nadkritická). Spíš vyhledávám místa, kde lze skloubit zábavu, pohyb a nějaké to vzdělávání. A tak surfuju, ptám se a ukládám. Doufám, že se budou postřehy a tipy hodit i ostatním - inspirace prostě není nikdy dost :)

Naše děti milují muzea všeho druhu. Nechodíme s nimi do galerií a dalších prostor určených obsahem zejména dospělým. To bychom byli sami proti sobě, návštěvu by si neužil nikdo z nás. Jak je tam ale cokoli, co by mohlo děti zaujmout a kde nebudou moc rušit, jdem tam. Tankové, autové, domečkové, zvířátkové... Jsme občas lehce za exoty, když se ptáme v pátek dětí, kam chtějí v sobotu na výlet a oni ječí "muzeum, muzeum!" Jak je to něco, co bude bavit nás, můžu si být jistá, že to bude bavit i je. A pokud je to aspoň trošku interaktivní, tak tím spíš.

Takže když jsem dostala tip na interaktivní výstavu Les - příběhy stromů a lidí v pražském Národním zemědělském muzeu, vyrazili jsme včera tam. A nelituju. Po pravdě, dost nás překvapilo, jak zábavné to muzeum je. Akorát pozor, expozice Les končí 30. března. Nicméně i zbytek stojí za návštěvu a jsem zvědavá jakou další výstavu připraví v budoucnu.

Začali jsme v suterénu ve sbírce traktorů. Na část exponátů je možné si vylézt, vyfotit se, zatočit si volantem... Děti si můžou půjčit různé odrážecí a šlapací traktůrky, zapřáhnout valníky a projet si vyznačenou trasu kolem celé expozice, v rohu je dílna, kde je možné traktor vyservisovat, a najdete tam i několik sezení, kde si můžete zahrát počítačovou hru (pole je třeba zorat, zvláčet, zasít, pohnojit, sklidit brambory... zapřaháte za traktůrek různé stroje atak se seznámíte s tím, co všechno vlastně zemědělci potřebují ke své práci). Jen v téhle místnosti jsem strávili skoro hodinu :) Týna nadšeně řídila velké traktory, Vojta malé, hra bavila kluky, focení zase holky...

Expozice Les - příběhy stromů a lidí je v našich končinách dost nezvyklá. Spíš než informativní je zážitková. Průvodce vede skupinku snovým lesem a vypráví pohádkový příběh o lese, ve kterém je možné potkat spoustu zvířat, slyšet, vidět, cítit... a setkat se s duší stromů a lesa. Pro nás dospělé to bylo zvláštní, přeci jen člověk čeká od muzea spíš ty informace, ale děti byly nadšené, okamžitě se zapojily do povídání, bylo vidět, že je to všechny baví (děti byly od naší Týnky - 2,5 roku po cca desetileté). Nadšeně zkoumaly, hledaly, převlékaly se za tajemné lesní bytosti, stavěly z přírodnin, hrály na přírodní hudební nástroje, putovaly za bájným stromem, putovaly labyrintem obřího stromového kmenu a kořenů... dokázaly se ztišit a zaposlouchat...

Expozice je výtvarně krásná, děti opravdu vtáhne a zaujme pro to, aby se do lesa samy vydaly a hledaly v něm víc než jen houby. Do velké míry zážitek stojí a padá na postavě průvodce, naše dívčina dle mého nevytěžila zdaleka všechno, co by bylo možné. Děti ji nicméně poslouchaly pozorně a reagovaly na ni moc hezky. Já jsem byla mile překvapená, potěšená a líbilo se mi, jak se zapojily děti všech věkových skupin a jak nadšené byly. Pokud máte v březnu chvíli času, rozhodně doporučuju k návštěvě.

Další informace a fotky najdete např. na FB stránce projektu tady. Web muzea mi v posledních dnech nejde otevřít :-/

Třetí v pořadí jsme navštívili interaktivní expozici věnovanou rybářství. Tam jsme moc nefotila, spíš jsme se bavili. Děti mohly lovit ryby, obléknout se jako rybáři, pozorovat české ryby v akváriích, různá zvířata žijící v okolí vody, hrát různé hry, malovat nebo zkusit frotáž... Zajímavá byla digitální projekce potoka promítaná ze stropu na zem - měnila se projekce regulované vodní stoky, neregulovaného potoka a rozvodněné řeky. Vojta z toho byl u vytržení, chytal virtuální rybky plující potokem, sledoval bordel v rozvodněné řece... Starší děti mohly třeba pozorovat šupiny pod lupou. Dospělí mohli číst informační panely a děti zkoumat, pozorovat a hrát si. Expozice má různá zákoutí k prozkoumání.

Nakonec jsme se vydali do posledního patra, kde je expozice věnovaná pivovarnictví a druhá věnovaná obalům. ty jsou klasické, statické a naše děti moc nezaujaly. v chodbě mezi nimi jsou dětské obchůdky, kde jsme se naopak zasekli na poměrně dlouhou dobu a nakupovali, třídili, co kam patří, povídali si o surovinách... V době super- a hypermarketů už dětem (minimálně těm našim) slova jako řeznictví nebo mlékárna nic neříkají, tak pro ně bylo zajímavé třídit potraviny do různých skupin podle toho, co se z čeho vyrábí, jak se to zpracovává. Vtipně se projevily i různé povahy - Vojta prodával všechno zadarmo, Týnka naopak kontrolovala ceny a nevydala, dokud nebylo zaplaceno, občas i několikrát.

Celkově jsme v muzeu strávili asi 3 a půl hodiny a rozhodně jsme se celou dobu všichni dobře bavili. Všude jsme mohli fotit, všude byla spousta dětí, takže ty naše pobíhající nikoho nerušily, ba naopak. Je vidět, že zemědělské muzeum s dětmi počítá, těší se na ně a nadšeně je vítá. Skoro mi přišlo až nedostatečně informativní, ale pedagogika nás učí, že méně informací předaných zábavným způsobem a s prožitkem vede k hlubšímu porozumění a osvojení, než více informací předaných stroze a nudně. Takže proč ne, děti si toho odnesly opravdu hodně a utvrdily se v tom, že chodit do muzeí je super. Mně tenhle trend v muzejnictví baví, vyhovuje mi a potvrzuje i moje zkušenosti z dob učitelství. Rozhodně čím víc zábavných muzeí, tím líp :)

Národní zemědělské muzeum si rozhodně užijete spíš s dětmi než bez nich. Bavit se budou batolata i školáci. Rozhodně musí být super navštívit ho v rámci školní výuky neb domácího vzdělávání.
Rodinné vstupné nás stálo 220,- Na každém patře jsou toalety, k dispozici je nehlídaná šatna zdarma (takže třeba kola nebo odrážedla raději nechat v autě). Myslím, že by neměl být problém přijít do muzea s kočárkem, pohodlnější to ale určitě bude s nosítkem nebo šátkem. Obchod s občerstvením v muzeu není, jen automaty na kávu a nějaké sladkosti. Přijet můžete tramvají na zast. Sparta nebo Letenské náměstí. Zaparkovat můžete na Letenské pláni (u zast. Sparta) nebo přímo před muzeem na placených parkovištích. V okolí je dost restaurací, kam lze zajít na jídlo (my měli v záloze pizzerii Einstein ve Šmeralově ul. a Vozovnu ve Stromovce, kdybychom se chtěli ještě dýl projít). Projít se můžete do Letenských sadů, kde je i perfektní dětské hřiště kousek od občerstvení Na Baště, nebo do Stromovky. Ta sama o sobě vydá na výlet na půl dne :)