Třídím

Když dospějete v osmdesátimetrovém bytě do bodu, kdy máte pocit, že tu není k hnutí, je něco špatně. Když na pozvání na kafe od kamarádky nemáte žádnou lepší odpověď než "nezlob se, já vůbec nestíhám", je něco špatně. Když po několika letech na mateřské zjistíte, že máte za den víc odpracovaných hodin než běžní zaměstnanci a stále není hotovo, je něco špatně. Když máte pocit, že byste potřebovali mapu k vlastní hlavě, abyste se v té změti myšlenek aspoň trochu vyznali... je něco špatně. Někde na cestě se něco porouchalo. Nevím přesně kdy a co to bylo. Možná chyba byla už na samém začátku nebo v nastavení systému. Jasné je, že je v mém životě příliš všeho. Příliš věcí, příliš aktivit, příliš úkolů... A málo místa pro to skutečně důležité.

zdroj: http://declutterme.london/

Nepromokavé návleky na rukavice

Synovec se začal učit na snowboardu. Každý, kdo s tímhle sportem někdy začínal, asi dobře ví, jak náročná činnost to je, pokud jde o rukavice. Obyčejné zimní rukavice vydrží suché jen pár minut, kvalitní jen o něco málo víc. Hodně pomůže šikovná vychytávka, nepromokavé návleky přes rukavice. Dospělácké se dají koupit, s dětskými je problém.

Uvažovala jsem o takových návlecích už dřív pro naše děti do lesní školky. Tady v Praze a okolí je zima vždycky spíš mokrá a blátivá, děti spotřebují několik párů rukavic denně. Ale, jak už to bývá, moje děti obvykle ostrouhají. A já si při šití dárku říkala, že zas šiju jiným dětem něco, co bych ráda měla pro ty své...

Jak jsme letos oslavili Vánoce

Bylo to krásné a bylo toho dost :)

A abych nevypisovala znovu totéž, můžete mrknout sem :) 

DIY tričko s hrochem pro dědu

Náš děda je milovník a sběratel hrochů všeho druhu. Minulý rok jsme mu s dětmi vyráběli tričko a budiž dědovi ke cti, že ho opravdu s hrdostí nosí. Má můj obdiv. Letos jsme vyráběli opět, zvítězila varianta "brod", verze "sněží" :)

Postup jednoduchý - já jsem vyrobila z igelitových desek šablonu, děti přes ni čáraly fixami na textil a pomocí uchošťourů dodělaly sněžení. Já jsem doplnila detaily a všechno zažehlila.

Jediná chyba v postupu byla volba trička. Sehnat v kamenném obchodě jednobarevné tričko bez potisku ve vhodné velikosti a střihu (děda módní slim fit fakt neocení), není nic snadného. Velký výběr jsem našla v H&M, ale použitelná trika byla jen z málo kvalitního tahavého úpletu. Takže nejen, že tričko moc nevydrží (aspoň bude důvod dělat za rok nové), al ehlavně s ena něj nekreslilo dobře. Lepší by bývalo bylo použít foukací fixy. Ale to mě napadlo až pozdě. Příště budu moudřejší :)

Prdeláčky s krtkem

Na podzim jsem blog dost zanedbávala. Bylo to pro celou naši rodinu hodně hektické období, kdy mě dobrovolnické projekty vytěžovaly tolik, jako bych byla zaměstnaná nejmíň na půl úvazku, spíš víc, můj ze všech nejlepší byl po služebkách víc než obvykle, do toho obligátní rýmičky... K šití jsem se skoro nedostala, vánoční dárky jsem dodělávala na poslední chvíli (ač se mi v posledních letech dobře dařilo mít všechno pěkně v klídku s předstihem). A teď mezi svátky, když bych konečně šít mohla, doháním spánek :)

Šitých vánočních dárků tak bylo letos míň, než jsem zamýšlela. A některé ani nemám vyfocené.
Tady jsou prdeláčky pro moji malou neteřinku. Nosí samé holčičí oblečky, tak snad ten jeden modrý kousek zvládne. Nešlo odolat :) Vtipné, jak děti odrůstají vzorům látek dřív, než jim z nich stačím něco ušít. Naštěstí plynule dorůstají další a další maluši :)

Pytlík na poklady z lesa

Letos jsme se s dětmi rozhodli dát jejich kamarádům z lesní školky jako dáreček k Vánocům pytlíky na poklady z lesa. Děti pořád něco hledají, nachází a následně nosí všude možně. Pytlíky na poklady jsou nutnost :)

Pokud byste potřebovali taky takové, jsou k mání ještě 14 dní v rámci HitHitového projektu naší lesní školky. Vybíráme peníze na rekonstrukci podlahy v Jurtě a i my rodiče pomáháme, jak můžeme. Třeba šitím :) A kdyby náhodou pytlíky už nešly objednat, dejte vědět. Navýšíme počet :)

Proč k nám nechodí čert a anděl (a vlastně ani Mikuláš)

Je tu Mikuláš a s ním každoroční dilemata. Zvát, nezvat, strašit, nestrašit... Internet je plný dobrých i o poznání horších článků o tom, jak si užít čerty a nezpůsobit dětem traumata a pod články jsou rozbujelé diskuse, jak ty dnešní děti nic nevydrží, už se na ně nesmí ani houknout... A jako každoročně i letos se mě pár lidí ptalo, jak to s touhle tradicí máme my. A tak sdílím článek z blogu Víra dětem - TADY :)

Hezky si ten dnešní večer užijte :)