Adventní věnec pro mamku

Jako každý rok, i letos jsem vyráběla krom našeho věnce ještě jeden, pro moji maminku. Ze všech, co jsem pro ni vyráběla, se mi tenhle líbí nejvíc. Chtěla jsem klasický, elegantní, "dámský", ale ne zas moc. Laděný do teplejších odstínů, aby se hezky hodil do bytu mých rodičů. A doma jsem dostala vynadáno, že ten náš je ošklivější a chtějí si nechat tenhle :D No jo, děti. Jak to není třpytivé a blýskavé, není to prostě ono... Doufám, že se bude rodičům líbit a bude jim dělat radost.

Mezi utíráním nudlí a vylehávání vlastního nastydnutí jsem zvládla spolupořádat adventní dílnu v našem rodinném centru. Přišlo přes 30 žen, vyráběly jsme věnce, pily svařák a jedly cukrovíčko, užívaly si klidné odpoledne bez dětí... Strávila jsem několik týdnů zajišťováním materiálu. Korpusy, chvojí, svíčky... to je jednoduché. Ale zajistit dostatečné množství ozdobiček všech možných barev a stylů, to je vždycky oříšek.A tak jsme měli přírodní, klasické, vintage, třpytivé, kýčovité... všechno možné, aby si každý mohl aspoň trochu přijít na své. Jako každoročně i letos přišlo několik žen s tím, že jsou nemožné a nešikovné a nemají šanci to zvládnout, a odcházely s krásným věncem a pocitem, že jsou fakt dobré. Jako každoročně některé ženy odcházely s povzdechem, jak rády by měly jednoduchý věnec v přírodním stylu, a nesou si domů stříbrno-fialové třpytivé cosi, protože takové dostaly doma zadání od holčiček. Všechny věnce byly osobité, některé přesně podle mého vkusu a jiné, jak bych to nikdy v životě neudělala. A všechny autorky měly radost a dobrý pocit ze sebe. A to je to, proč to děláme :)

Eda byl úžasný. Část odpoledne si hrál na dece. Už se umí krásně otáčet všemi směry, pivotuje a odstrkuje se vzad. Většinu času ale strávil u mě na zádech a "pomáhal". Chechtal se na všechny kolem a nakonec ze všech těch zážitků usnul.