Je to tady, loučení s vánočním stromkem. Ve slušných rodinách se sice sklízí na 3 krále, ale nás doma jsme si Vánoce vždycky rádi protahovali a měli ho, dokud na něm jehličí drželo aspoň silou vůle :) Když jsme teď o víkendu diskutovali na téma dalšího osudu stromku, Vojtík konstatoval: "Maminko, ty se s tím stromečkem ještě nechceš rozloučit. Viď?" Tak jsem trochu zjihla. Za pár let mi řekne: "Maminko, že ty jsi tak trochu líná a nechce se ti do toho?" :D Ale já prostě ráda protahované Vánoce, no... I tak už děti třetí den sundavají ozdobičky a berou to děsně zodpovědně. Pečivě třídí bílé, červené a stříbrné, každé do jednoho cedníku, háčky zvlášť do krabičky. A se skleněnými nelítají, aby je nerozbili, tedy jen když si myslí, že je nevidím. Skoro zírám, kde se v nich ta zodpovědnost bere. Jak jsem u toho, dělají skopičiny :)
Tak tedy náš stromeček. I letos jako obvykle v červené, bílé a stříbrné, tentokrát jsem to udělala trochu veselejší, aby ozdoby bavily i děti. Líbí se mi jednoduchý skandinávský styl, to je o mě známo. A na severském vánočním dekoru mě baví, že klidně použijí různé druhy ozdob, když to celkově ladí barevně. Působí to příjemně uvolněně. Tak byl (a pořád ještě trochu je) ten náš letošní stromek takový splácaný ze všeho možného a mně se to hrozně líbí :)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuju za návštěvu a za komentář :)
Všechny reakce mě moc těší a podle možností se snažím i odpovídat.