sobota 17. srpna 2013

Rok první

Dneska je to přesně rok, kdy jsem začala psát svůj blog. Takže mám malou oslavu :)

dort není můj, je děsně kýčovitý, ale stejně je super :)


Vedlo mě k tomu několik věcí. Před rokem touhle dobou to byl skoro přesně rok, kdy jsem začala chystat plenkovou výbavu pro našeho synka. Neustále jsem tehdy narážela na to, že není možné získat někde ucelený přehled na jednom místě. Většinou byly informace hodně stručné a nijak moc mi v orientaci nepomohly. Našla jsem pár webů s recenzemi a zbytek v různých mateřských fórech. Tehdy jsem ale při představě, že bych se měla něčeho takového zúčastnit, dostávala osypky. Mateřské fórum pro mě byla esence všeho, co mi v životě rozhodně nescházelo - kupa pipek mdlého rozumu tlachající o mimíscích, jak udělat nejlepší mňamku pro manžu nebo jak si vyzdobit byteček... Tenhle pohled jsem časem dost přehodnotila, ale o tom později :) No a jelikož zastávám názor "když se ti něco nelíbí, změň to, smiř se s tím nebo to nech plavat", pokusila jsem se takový ucelený přehled informací o látkovkách vytvořit. Snad slouží :)

Před rokem touhle dobou to byl skoro rok, kdy jsem sedla poprvé k šicímu stroji. Párkrát jsem na stroji šila jako malá. Vážně jsem s tím ale začala až před dvěma roky v září, kdy jsem zůstala doma na rizikovém, náš byt byl rozkopaný a já jsem měla na několik měsíců útočiště zpátky u rodičů. Internet jen na pár chvilek denně, v televizi celý den nic koukatelného, číst se taky nedá pořád... Bylo třeba se něčím zaměstnat. Tak jsem po letech vytáhla mamčin starý stroj a začala šít pro miminko. Objevila jsem časopis Marina a první díla jsem tvořila podle něj - slona, dinosaura, hrací deku... Marině vděčím za prvotní nadšení a základy šití. Díky blbuvzdorným návodům se mi hned prví věci hezky povedly, to mě nakoplo k dalšímu tvoření a vymýšlení vlastních projektů. Úplně první šicí výtvory vyfocené nemám, ale hned ty další najdete tady a tady.

Když se narodil synek, nějakou dobu jsem šít nemohla, prostě to nešlo. Celý den byl na ruce, já jsem chovala, houpala a zpívala. A seděla na internetu a hledala inspiraci na další šití. Tak jsem objevila, že je možné ušít si vlastní plínky. A odtud byl už jen krůček k těm už zmíněným fórům :) Objevila jsem báječnou komunitu švadlenek, které se různě sdružují, a postupně mezi nimi našla spoustu spřátelených duší. Opravdu netlacháme o mňamkách pro manži, mimíscích a bytečkách :) Je moc fajn mít kolem sebe (i když jen virtuálně) lidi, kteří sdílejí vaší látkománii, poradí, pochválí, inspirují, povzbudí a nekrititzují, co jste zase utratili peněz za hadry. Díky svým šicím kamarádkám jsem se pustila do šití oblečků pro Vojtíka, do sofshellové bundy, do látkových plenek a nakonec jsem se odhodlala zkusit i šití na prodej.

Poslední kapkou, která mě přiměla začít psát blog, byla potřeba nějak si zorganizovat život na mateřské. Nějak si ho naplánovat a udělat si představu o tom, co bych vlastně chtěla. Inspirací mi byly různé seznamy 101 úkolů na 1001 dní. Vždycky jsem byla plánovací typ a milovnice seznamů všeho druhu. Na mateřské jsem se ale naučila neplánovat skoro nic, protože ať jsem naplánovala cokoli, synek do všeho vždycky vnesl dokonalý chaos. A tak jsem sedla a začala promýšlet, co bych chtěla dělat a kde bych chtěla být za těch 1001 dní. Něco už je hotovo. Hodně je rozděláno a některé úkoly, které byly spíš z kategorie "velmi nesmělé přání" se splnily dřív a ve větší míře, než jsem čekala. Hlavně to šití. Dělá mi hroznou radost, když vytvořím něco, co se líbí a z čeho mají ostatní radost. A když mi to vydělá ještě pár korun na další látky, je to příjemný bonus na víc :)

Přemýšlela jsem, jaký dárek bych si dala k prvním blogerským a druhým švadlenkovským narozeninám. A nakonec jsem to vymyslela. Dárek je tedy zatím na cestě, ale dorazí každým dnem. A tajně doufám, že dorazí brzy a v pořádku. Bude to splnění mého úkolu č. 57 :) Lepší dárek si asi těžko přát tak nějak k čemukoli...

7 komentářů:

  1. Jitu, gratuluji k tak (doslova) plodnému roku ;-) Váš blog mám moc ráda, narazila jsem na něj, když byl ještě v počátcích, kdy jste ho zmínila v diskuzi látkovaček na emiminu. A teď pro změnu narážím na fotky vašich krásných plenek na látkovačkách na FB. Takže vám přeji, ať i v příštím roce se vám daří být tak pilná jako letos a lidé k vám na blog budou rádi chodit.

    OdpovědětVymazat
  2. tak Jitu všechno nej k těm prvním blogovým narozeninám a jen tak dál si pro mě velkou inspirací která mě žene dál a nutí se neustále zlepšovat a vymýšlet něco nového :D ( winnyfred )

    OdpovědětVymazat
  3. Gratuluji, tvůj blog je pro mě velkou inspirací, ráda čtu i tvé psaní. O 101 za 1001 slyším poprvé, musím si sednou a sepsat, ráda plánuju, tohle je něco pro mě:-)

    OdpovědětVymazat
  4. Gratuluju k blogerským i švadlenkovským narozeninám :-). Moc ráda sem chodím nakukovat, obdivovat a inspirovat se.

    OdpovědětVymazat
  5. Gratuluji též k ročku :) přeju hodně síly a šicího elánu do dalších let.Blog máš uplně super moc ráda čtu a inspiruji se :-) Pavla23

    OdpovědětVymazat
  6. Gratulujem k výročiu. Váš blog sledujem, občas stíham aj čítať. Som na tom podobne ako Vy na začiatku, mám 4mesačnú dcérku a dúfam, že sa k šitiu zase raz dostanem - teraz sa venujem hlavne malej a naberám inšpiráciu do časov budúcich. Prajem Vám, aby sa darilo v šití, plánovaní a plnení naplánovaného :-)

    OdpovědětVymazat

Děkuju za návštěvu a za komentář :)
Všechny reakce mě moc těší a podle možností se snažím i odpovídat.