Nosící bunda

Před pár dny jsem konečně došila svůj zatím největší a nejsložitější počin - nosící bundu. Pro neznalé - "nosící" není synonymem pro "nositelnou" bundu. Tu bych si koupila někde ve výprodeji ve sportu a bylo by. Jde o bundu, která je speciálně upravená k tomu, aby bylo možné nosit pod ní dítě v šátku nebo v nosítku.

Dlouho jsem nic takového nepotřebovala, vystačila jsem si s vsadkami do obyčejné bundy a fleecové mikiny. Ale teď už je Vojta dost těžký a při nošení na břiše mě hodně bolí ramena a záda. Takže bych se buď mohla nošení vzdát (což nechci - je to fakt pohodlné, když nemusíte nikde vzpírat kočárek do mhd) nebo pořádit vhodný oděv. Bohužel nosící bundy jsou hooodně drahé. Ceny se pohybují někde okolo 3.000,-a většinou stejně nejsou podle mého vkusu. Buď moc usedlé, nebo zas moc švihlé. Já jsem chtěla něco mezi. A taky jsem si to chtěla prostě vyzkoušet...

Potíž při šití takovéhle věci je v tom, že neexistují střihy a návody na šití. Na českém trhu jsou asi 4 komerční značky a několik nadšenkyň prodává svoje bundy na Fleru. Ale střihy si každý hlídá. Takže jsem musela vymýšlet za pochodu a hodně improvizovat.

Tady je pár fotek, jak se dílo povedlo. Zatím bez nošence, nějak se nepodařilo pořídit na horách dostatek použitelných obrázků. Takže časem...

  

  

A ještě několik obrázků i s nošencem:

Tady je bunda ještě bez nažehlovaček, které jsem přidala až později - výsledek je k vidění tady :)

Jako základ jsem vzala dětský střih na bundu Philippa z Farbenmixu. Podle největší velikosti (170/176) jsem ušila prototyp z deky Irma za 29,- z IKEA. Střih mi docela hezky seděl, takže jsem jen upravila tvar spodního lemu a délku podle vodoodpudivého zipu, který jsem měla koupený. Originální střih je hodně jednoduchý - nemá stahování rukávů, spodního lemu ani kapuce, kapuce je napevno přišitá, bunda nemá límec... Takže bylo třeba hodně změnit a udělat hodně vychytávek. A samozřejmě vymyslet otvor na záda pro nosící vsadku. Taky tvar kapuce mi nevyhovoval a upravovala jsem. A bylo nutné trochu upravit střih předních dílů, neb moje proporce nejsou úplně dětské :)

Šití ze softshellu je pohodlné a vcelku snadné. Je potřeba dodržet jen několik pravidel:

• Použijte ostrou silnější jehlu (80 nebo 90)
• Šijte s kvalitními nitěmi (šila jsem s nitěmi Belfil z VTC, ale vyhovují mi i Unipoly a Aspo, na lemování overlockem používám laciné nitě Hard z Polska)
• Soft není nutné entlovat, nepáře se. Vystačíte s jakýmkoli strojem, který umí rovně šít :)  Není nutný overlock, ale šití na něm vypadá profesionálněji. 
• Je lepší stříhat soft tak, aby pružil do šířky. Ale nezbytné to není. Někdo ho stříhá, jak mu to padne pod ruku a taky to jde...
• Při všívání zipu nebuďte líní a zip si dobře našpendlete - vodoodpudivý zip je nepoddajný a ani trochu nepruží, softshell ano. Pokud se zip nenašpendlí, hrozí, že se soft trochu vytáhne a ve výsledku se zip nehezky zvlní.
• Všechny švy je dobré shora ještě jednou prošít, klidně i kontrastní nití. Mnohem líp to pak vypadá. U šití z úpletu nebo bavlny to není nutné, švy se rozžehlí. Soft ale bez prošití vypadá tak nějak divně, jako neoprén... Já jsem prošívala z obou stran švu, takže zevnitř jsou švové přídavky jakoby rozevřené od sebe. Víc se mi to tak líbí a švy jsou měkčí a poddajnější při nošení. A že jich na bundě je :) 
• Vyhněte se šití mnoha vrstev softu, pokud to jen trochu jde - většina strojů si s tím neví rady a navíc je to pak hodně nepoddajné a tuhé při nošení. Prostě to vymyslete jinak (snadno se řekne :)

Spotřeba materiálu na nosící bundu vel. cca 38 je necelé 2m softu o šíři 150cm. Šila jsem ze dvou barev, takže byla spotřeba vyšší. Jednobarevná verze by se možná vešla do metru a půl. Stejně tak by spotřeba klesla, kdybych nechtěla na bundě všechny ty "vychytávky" - stahovačky, vypodložení a pod. Ale mně by bez toho bunda nevyhovovala. Použila jsem 3 vodoodpudivé zipy dlouhé 70cm (na zádech a vsadce jsem je zkrátila podle potřeby), necelé 2m kulaté pruženky o průměru 3mm, 8 brzdiček (ke každé by měl být ještě korálek, aby se gumička líp chytala v rukavicích. Neměla jsem, dala jsem místo nich stužky), 1m barevné tkané stužky (spotřebovala bych jí mnohem víc, kdybych ji měla - slušela by i na začištění límce a všech zipů) na taháčky zipů a na gumičky. Na bundu ještě přibudou nějaké reflexní nažehlovačky.

Materiál mě vyšel odhadem cca 900,-, šitím jsem strávila dobře 20 hodin, možná i víc. Šila jsem týden každý volný večer a sem tam i přes den, jak to šlo. Byla jsem vyřízená a místy zralá na panáka něčeho ostřejšího (a asi by nezůstalo u jednoho - ještě, že nemůžu :) Na konci jsem už stroj nechtěla ani vidět.

Finančně se ale šití rozhodně vyplatilo. Mám bundu podle svých představ jak esteticky, tak i funkčně. Podobnou bych koupila minimálně za trojnásobek, spíš víc. Do zakázkového šití bych se ale rozhodně nepouštěla. Kdybych si měla spočítat hodinovou mzdu, dostala bych se někam na úroveň sweatshopu někde v Bangladéši :-/

Aby článek nebyl tak rozsáhlý, všechny detaily šití a konstrukce bundy a stručný popis, jak jsem postupovala při šití, si nechám na druhý článek.

A několik postřehů po týdením testování na horách:

• Bunda je fantastická a miluju jí!!! (a já jsem na sebe hrozně hrdá :)
• Odepínací kapuce na patentky se osvědčila a nevypadá to až tak blbě, jak jsem se bála (zapomněla jsem všít zip do límce a na přešívání už nebyl čas).
• Zapínání na zádech funguje dobře. Většinou je na bundách taková jakoby krycí klopa, která schovává konec zipu. Ta se mi ale hodně nelíbí. Moje varianta funguje naštěstí taky dobře :)
• Fleecové kapsy byly geniální nápad - ruce jsou v nich v teple jako v rukavicích (které věčně zapomínám).
• Parametry softu 5/10 jsou pro mě optimální - vyšší nepromokavost nepotřebuju, vyšší paropropustnost se nedělá :)
• Fleece po fleecu neklouže - mám jen jednu mikinu a sice fleecovou. Budu si muset pořídit nějakou jinou. Hrozně špatně se to svléká, zejména s dítětem na zádech.